Adéla Studuje

Měla bych číst literaturu a psát eseje, ale psaní blogu mě baví víc a oblíbenci jsou taková rychlovka, tak jsem si dovolila takto prokrastinovat 😀 Podcast Studio N Můj nejoblíbenější zpravodajský podcast je Vinohradská 12 od Českého Rozhlasu. Ale je to naprosto vážný a „nudný“ a hlavně profláknutý podcast (Podcast roku 2020 a vysoké hodnocení v cenách Křišťálová lupa 2020, jestli se nepletu...), takže jsem se rozhodla zase pro něco „svěžejšího“. Zpravodajský podvast Deníku N je trochu uvolněnější, občas trochu na hraně objektivnosti a má na závěr přidrzlé poznámky. Ale také vysoce hodnocený právě v Křišťálové lupě. Mně se líbí hlavně jako jiný úhel pohledu na společenská témata oproti Vinohradské 12, ať už názory na konkrétní témata, nebo výběrem tématu, které se v daný den (oba podcasty vycházejí každý pracovní den) podrobně rozebírá. Aplikace Calm Už dříve jsem koketovala s meditací. Kdo by nechtěl zlepšení paměti, pozornosti, spánku, vyrovnání emocí, jak všichni od meditace slibují...

 Zdravím! Formát „oblíbenci“ jsem ve zkratce představila v prvním příspěvku pod tímto štítkem. Bohužel stejně jako celý blog na více než rok upadl do propadliště dějin... ale teď jsme zpět a s novými náměty! Podcast Dobře, ne všechny body budou nové. Podcasty jsou moje ”go-to“ k cestování. Od kola, na kterém teď trávím i dvě hodiny denně (abych nedělala machra, je to elektrokolo, trochu mi pomáhá 😅 ale s mým degenerovaným kolenem by to ani jinak nešlo...), přes autobusy a auto (když jsem byla v zemi, kde se jezdí vpravo a platí vám pojistka, i když nemáte 23 let) až po cestu do říše snů (čti usínání). Rozhodování bylo opravdu těžké, ale nakonec jsem se rozhodla představit Jsem v obraze zdroj: podtail.com Terka a Johanka jsou jenom trošku mladší než já, ale už toho dokázaly opravdu hodně. Moc jim fandím a moc je obdivui. Podcast začaly vydávat teprve nedávno, ale už dříve byly aktivní na Istagramu (Johanka vede @jsemvobraze, Terka na svém účtu @tesspov také zveřejňuje spoustu zajím...

Tak jak bylo zapsáno, bez úprav a cenzury. 13.9. PRVNÍ DEN V IRSKU Tak je to tady. Včera jsme z 28 kg kufru vyházeli všechny zbytečnosti, které my už teď chybí (dělám si srandu 😅), udělali z něj zavazadlo do 20 kg a dnes brzy ráno ho i s usoplenou ubrečenou mnou dopravili na letiště. (brečela jsem už od toho balení, pozn. dnešní Ádi).  Doletěla jsem do Dublinu, kde jsem byla domluvená na odvozu s mou paní hostitelkou Adrianne. No, ona čekala u odletového terminálu 1, já u příletového. Nakonec mě teda našla a dovezla na farmu. Je to tu útulné 😊, místní zvěř se zatím chová přátelsky. Druhá mezinárodní studentka přijede ve středu. Odpoledne mě Adrianne hodila do blízkého městečka. Nakoupila jsem si nějaké potraviny, vitamíny a drogerii. Zítra jdu na kancelářské vybavení 😅 14.9. PRVNÍ DEN NA UNIVERZITĚ Začnu tím, že jsem se sice vzbudila celkem brzy, ale nevykopala sem se z postele ještě 30 minut. Což byl přesně čas, který mi chyběl k přípravě svačiny 😅 Paní hostitelka mě (po velmi...

 Zdravím! Dneska bych se ráda podělila o super zážitek - krásný výlet do Národního parku Wicklow Mountains. Naše milá hostitelka Adrienne měla poblíž nějakou svou zábavu, takže nám nabídla, že nás tam vysadí. Když mluvím v množném čísle, myslím mou spolubydlící Maditu a mě. Neváhaly jsme, výlet zněl skvěle, předpověď počasí nám přála a kdo by chtěl sedět v sobotu doma?! Kvůli plánům Adrienne jsme vyjížděly opravdu brzy, ve Wicklow jsme byly okolo 8:30. A rozhodně to nebylo na škodu! Sice nám byla trochu zima, ale ráno v Národním parku je opravdu pohádkové. Rosa na kapradinách, mlha nad potůčkem, prostě kouzla přírody.  První zastávkou bylo  Klášterní městečko Klášter v Glendalough byl založen v 7. století a ve své době byl jedním z nedůležitějších klášterních sídel v Irsku. Během svého působení byl mnohokrát vypleněn místními nebo nordickými útočníky. Kláštery byly proslulé svým bohatstvím a ten v Glendalough byl navíc na samotě, takže snadný cíl. Pokaždé byl ale obnoven ...

Zdravím z Irska! Loni někdy touhle dobou (dobře, spíš tak v listopadu, ale znělo to dobře, ne?) mi v hlavě začala hloubat myšlenka na zahraniční studium. Doma bylo zase všechno zavřené, nuda, výhledy na cestování žádné. Ale o Erasmu se mluvilo. Že to půjde, že všechno bude. Moje ego bylo polichoceno úspěchy při studiu angličtiny (čti: byla jsem překvapená, že rozumím tomu, co po mě na Angličtině chtějí). K Vánocům jsem od mojí nejmilejší Barušky dostala omalovánkový diář. Po dlouhém a namáhavém dloubání a hloubání jsem pro něj našla využití. Erasmový deníček.     27. 12. 2020 Poslala jsem první mail s dotazem ohledně destinace. Doteď jsem se účastnila dvou přednášek o studiu v zahraničí. Jo a taky jsem kontaktovala Janču, která byla na Erasmu loni, že mám v plánu vycestovat a že ji zavalím dotazy, až to bude aktuálnější.   7. 1. 2021 Přišla mi odpověď! Můžu jet na univerzitu, která spolupracuje s Fildou, i když mám major na Přírodě. Jediný háček je, že...

Zdravím u dalšího #throwbackthursday. Bez dlouhého úvodu a zdržování, byl tu rok 2012.  Dostala jsem k narozeninám drezurní sedlo. Bylo to plastové Daslo a jediná jeho přednost byla, že bylo lehké. Jinak se v něm nedalo sedět. Pro Iwana jsme ho ještě jakž takž upravili výměnou komory, ale pak sedělo jakoby do kopce.Jestli jste si doteď z těch fotek nevšimli, měla jsem tendenci jezdit v záklonu. Sedlo, které bylo zakloněné mi moc nepřidalo... ale do léta jsme na něm vesele jezdili.  Má kamarádka Kačka si pořídila foťák, takže i tento rok mám velmi bohatě zdokumentovaný. To bude dlouhý článek... Nejen na rodinné vyjížďky s námi na Iwanovi začal jezdit táta. Táta na Iwánkovi, já na haflingerce Lindě, která byla super osobnost a jsem ráda, že jsem měla tu čest, a hlava Larcona, který byl stejný srdcař jako Iwánek a mamka je do něj zamilovaná do teď. Mamka začala brát pravidelně ke koním brášku. Tohohle chlapečka Palečka si zapamatujte. Při příštím objevení si vůbec nebude podobný....

Ostravo, Ostravo, město mezi městy, hořké moje štěstí... Zdravím, dnes budu pokračovat v opěvování mého rodného města. Přijeli nám totiž na návštěvu kamarádi z Jihu a tak jsme je protáhli po zajímavostech. Nejsem umělecký typ a neumím fotit. Takže pokud nejde o kočky a koně, nějak moc se k foťáku nemám a tak ani nemám moc vlastních zážitků zdokumentovaných... ani teď tedy nepředvedu vlastní fotky. Bylo by jednoduché udělat středoškolský referát o zajímavostech v Ostravě, plácnout sem pár oficiálních fotek a hotovo. Mým cílem ale je zprostředkovat své zážitky a zkušenosti. Proto je v nadpise 1. díl. Nečekejte, že další bude brzy, zase až s nějakou cizokrajnou návštěvou 😉 A taky ale nečekejte nějaká skrytá kouzla. Tentokrát jsme vyloženě šli po turistických cílech. Dolní oblast Vítkovic - Malý svět techniky U6 https://www.dolnivitkovice.cz/maly-svet-techniky-u6/galerie/#pid=2 Kdybych šla sama, trvalo by mi to mnohem déle a dětinsky bych zhltla celý příběh s Julesem Vernem. Taky bych si ...