Deník Erasmačky, týden 1

Tak jak bylo zapsáno, bez úprav a cenzury.

13.9. PRVNÍ DEN V IRSKU

Tak je to tady. Včera jsme z 28 kg kufru vyházeli všechny zbytečnosti, které my už teď chybí (dělám si srandu 😅), udělali z něj zavazadlo do 20 kg a dnes brzy ráno ho i s usoplenou ubrečenou mnou dopravili na letiště. (brečela jsem už od toho balení, pozn. dnešní Ádi). 

Doletěla jsem do Dublinu, kde jsem byla domluvená na odvozu s mou paní hostitelkou Adrianne. No, ona čekala u odletového terminálu 1, já u příletového. Nakonec mě teda našla a dovezla na farmu. Je to tu útulné 😊, místní zvěř se zatím chová přátelsky. Druhá mezinárodní studentka přijede ve středu.

Odpoledne mě Adrianne hodila do blízkého městečka. Nakoupila jsem si nějaké potraviny, vitamíny a drogerii. Zítra jdu na kancelářské vybavení 😅

14.9. PRVNÍ DEN NA UNIVERZITĚ

Začnu tím, že jsem se sice vzbudila celkem brzy, ale nevykopala sem se z postele ještě 30 minut. Což byl přesně čas, který mi chyběl k přípravě svačiny 😅 Paní hostitelka mě (po velmi milé snídani na zahradě (snídala jsem sama, tahle věta nedává smysl)) dovezla na autobus. A tady začíná ta zábava. Autobus nepřijel. Později jsem zjistila, že začíná jezdit až když začne škola. Budu v to doufat... Nasedla jsem na Dublin linku a nechala si googlem poradit, kde přesednout na bus do Maynoothu. Místo půl hodiny jsem jela hodinu a půl, ale kromě zbytečného přejití zastávky při přestupu (zastávky soukromých dopravců tady nejsou označené)(tvar slovesa je správný, prostě jsem přešla jednu zastávku a šla na další, pozn.dn.Á.) se nestala žádná větší katastrofa. Dojela jsem do Maynoothu, našla školu, zaregistrovala se v knihovně, kde jsem si poslechla uvítací přednášku, 

Knihovna 🤩

prošla jsem se po kampusu, koupila si předražený sendvič a překvapivě levné amerikáno ze SBUXu, zařídila LeapCard (taková odiska, ale myslím, že funguje jenom jako elektronická peněženka, měsíčníky tady nevedou 🙁). No a pak jsem chtěla domů. Bylo asi 15 hodin, to ještě stihnu ty domácí potřeby a papírnictví. Když jsem na místech na mapě označených jako zastávky přímé linky do Dunshaughlinu (nejbližší město k farmě) nenašla ani ceduli zastávka, ale zato jsem jinde na kampusu našla odjezdy autobusů a že některé linky fungují jenom přes semestr, stáhněte si naši aplikaci, strávila jsem hezkou chvilku stahováním aplikace 🤦‍♀️. A pak jsem se vydala na vlak na druhou stranu Maynoothu. Tahle procházka mě ještě bavila. Z vlaku jsem vystoupila v pohodě, ale už jsem v pohodě nenašla zastávku navazujícího autobusu (zastávky jsou celkem přehledně označeny čísly - každá má své unikátní (bohužel, někdy unikátní i pro každého dopravce 🤦‍♀️), když si toho člověk všimne, je pak mnohem jednodušší se zorientovat 😉 pozn.dn.Á. pro budoucí generace Erasmáků v Irsku). Nevadí, další procházka. Nechtělo se mi čekat na nejbližší zastávce, tak jsem šla trošku dál, odkud to jelo dříve. Začala jsem mít hlad, ještě dva busy, no nic. Nechávám se unést a vystupuju do doubledeckeru do druhého patra. Odkud nevystoupím v čas a nechám se odvézt na předměstí Dublinu. Naštvaně hledám další zastávku. Mám hlad, pocit zoufalství a vzteku za každé 3€ utracená nastoupením do autobusu mě přemáhají. Vůbec tmu nepřidalo to, že ty zastávky nejsou označené. A že je má každý dopravce pojmenované jinak. Zoufale chroupu banánek v čokoládě, který jsem našla na dně batohu. Nevím, kde mám hledat autobus, který není označený na zastávce, když kolem mě projede. Znovu googlím a odhodlávám se další odchytit. Hurá, přímo do Dunshaughlinu, teď už mi nic nehrozí. HAHAHAHA dopravce má zastávky označené jinak, než aplikace. Po cestě si domlouvám odvoz ze zastávky. Po tom, co zastávku přejedu, zoufale píšu, že jsem nevystoupila včas. UGH. Unavená, hladová, vyřízená. Ve stáji je ale dcera hostitelky, chceš se seznámit s koňmi? Jasně! 🤦‍♀️

Pak jsem si v ulepené kuchyni (myslela jsem, že máme doma binec, ale spíš ne teda 😅) uvařila na zítra jídlo, našly jsme s paní hostitelkou klíček od kola a teď se chystám na zmrznutí ve sprše. Jako za 550€ měsíčně mi to tady nepřipadá. Ale paní je milá. Zvířata jsou super. Tak možná jo, no... dobře 😅

15. 9. 2021

Dnešek byl zdlouhavý, neuspořádaný a náročný. Dopoledne jsem si půjčila kolo a vydala se na nákup a další průzkum města. Odpo jsem chvíli koukala na seriály a pak si uvědomila, že musím do školy. Myslela jsem si, že mám hodinu. Adrianne nás (i s mou spoluerasmačkou Maditou) hodila na univerzitu. Tam jsem zjistila, že nemám hodinu 🤦‍♀️ a nestihla jsem infoschůzku o knihovně 🤦‍♀️. Tak jsem si prošla jižní kampus a Maynooth. 

Zřícenina hradu Maynooth

Večer jsem jen koukala na seriály 🤦‍♀️.

Jinak Madita je prima, studuje taky třetí vysokou 😅

17. 9. 2021

Dříve než popíšu včerejšek, potřebuju vyblít na papír své pocity z první hodiny v Maynoothu. Psychologie pro učitele základních škol. V jedné hodině (45 minutách) jsem slyšela více pochopení, soucitu a porozumění všem mým současným i předchozím problémům ve škole, než za celý zbytek života. Myslela jsem, že budu brečet, křičet skákat radostí. Školní systém v Česku je FUCKED UP AS HELL. Máme výzkumy o tom, jak jsou nepochopené děti v depresi a náchylné k sebevraždám, ale stejně je necháme být šikanované. Diskriminujeme LGBTQ+ lidi a divíme se, že jsou neúspěšní. Nečekala bych, že na první přednášce uslyším všechno, co hledám od studia pedagogiky. WOW, MAZEC, brečím, fakt. Ufff.

 

Trošku jsem to rozdýchala. Teď k včerejšku:

16. 9. 2021

Schválně jsem spinkala dlouho 😅. Pak jsem se připojila k online přednášce o studentských organizacích v Maynoothu. Ty zvaly na procházku po kampusu. Přihlásila jsem se a domluvila s Adrienne, že nás tam s Maditou vezme. Kvůli cesty jsem ale nestihla další dvě online přednášky 🙁. V Maynoothu jsem si dala kafe s Míšou. Procházka byla spíš seznamovací akce.

zdroj: instagram @esn_maynooth

Protože jsme měly hodně času, zašly jsme si s Maditou ještě na procházku kolem místního kanálu (myslely jsme, že je to řeka 🤦‍️😅). Večer jsem byla M.R.T.V.Á.

17. 9. 2021 normální zápis dne

ZASPALA JSEM🤦‍️🤦‍️🤦‍♀️️

Nikdo stejně nebyl vzhůru, takže jsem se neměla jak dostat do školy. Stihla jsem jenom jednu hodinu ze dvou a ještě jsem místo koukání na online přednášku cestovala. Ta vzdálenost je za trest…

Po přednášce, co jsem stihla, a co mě dohnala k slzám, jsem si sedla do knihovny a pustila si záznam té infoschůzky, kterou jsem nestihla, protože jsem zrovna jela do školy 😅. Pak jsem si chvíli vybarvovala, a řídila maily, než jsem se dočkala odvozu (to ještě bude boj, cítím se strašně, že naši hostitelku tak zneužívám 🙁). Večer vaření a seriály 😅

Uvítací výbor

18.9.2021 VÝLET!

Do Wicklow (do Glendalough, Wicklow je název celé oblasti, pozn.dn.Á.). Musím si o tom místě něco přečíst. Bylo tam moc krásně ❤. Akorát zpět jsme jely 4 hodiny MHDčkem a to bylo za trest (tam nás dovezla Adrienne, protože měla poblíž nějakou svou zábavu).

Nevhodná osobní poznámka: moje zažívání nedává irskou vodu (ani pleť, pozn.dn.Á.). Křeče v břiše celý den mi výlet moc nezlepšily 🙁

19. 9. 2021 odpočinkový den

Protože se moje střeva rozhodly způsobit mi tu nejhorší bolest, kterou mi v životě způsobily, strávila jsem celý den v posteli. Teda zajela jsem si na kole do města pro kolu a grissiny a brufen a pak byla v posteli. Alespoň jsem měla prostor prostudovat moodle, rozvrhy a další informace k předmětům, které tady budu studovat