Výlet do Wicklow

 Zdravím!

Dneska bych se ráda podělila o super zážitek - krásný výlet do Národního parku Wicklow Mountains.

Naše milá hostitelka Adrienne měla poblíž nějakou svou zábavu, takže nám nabídla, že nás tam vysadí. Když mluvím v množném čísle, myslím mou spolubydlící Maditu a mě. Neváhaly jsme, výlet zněl skvěle, předpověď počasí nám přála a kdo by chtěl sedět v sobotu doma?!

Kvůli plánům Adrienne jsme vyjížděly opravdu brzy, ve Wicklow jsme byly okolo 8:30. A rozhodně to nebylo na škodu! Sice nám byla trochu zima, ale ráno v Národním parku je opravdu pohádkové. Rosa na kapradinách, mlha nad potůčkem, prostě kouzla přírody. 


První zastávkou bylo 

Klášterní městečko

Klášter v Glendalough byl založen v 7. století a ve své době byl jedním z nedůležitějších klášterních sídel v Irsku. Během svého působení byl mnohokrát vypleněn místními nebo nordickými útočníky. Kláštery byly proslulé svým bohatstvím a ten v Glendalough byl navíc na samotě, takže snadný cíl. Pokaždé byl ale obnoven a dále vzkvétal.
Od roku 1152 spadá klášter v Glendalough pod Dublinskou diecézi. To je také důvod jeho zchátrání. Přestal být tak důležitým.
Nejvíce zachovalé budovy v městečku jsou:

Vstupní brána

kterou jsme bohužel obešly, protože jsme do městečka šly z turistické trasy, nikoliv z informačního centra... věčná škoda, jelikož je tato budova zachovaná včetně kamenných podlah.

Kulatá věž


Dominanta celého komplexu. 30 metrů vysoká, se vstupem 3,5 m nad zemí. Původně uvnitř bylo šest dřevěných podlaží spojených žebříky. V každém bylo jedno okno, jen v nejvyšším čtyři. Střecha je sice z původních kamenů, ale znovu postavená v roce 1876, protože se mnoho let před tím zřítila dovnitř. Věže měly mnoho funkcí. Byly orientačním bodem, zvonicemi, sklady (nejen) potravin a v neposlední řadě útočištěm před vetřelci (proto vstup tak vysoko)

Katedrála

Největší z místních kostelů, vystavěná v několika fázích.



Dům kněze

Malá budova, kterou se v roce 1779 podařilo skoro celou obnovit z původních kamenů. Původní využití neznáme, mohly v něm být ale uloženy ostatky svatého Kevina (zakladatel Glendaloughského kláštera)

Kuchyň svatého Kevina

Kostel, který (podle mě) vypadá nejvíce „v kuse”. Na stránkách je ale pouze jeho popis, žádná zajímavost z historie...


Kostel svatého Kierana

Pouze zbytky zdí, odkryté v roce 1875. Zasvěcené zakladateli kláštera v Clonmacnoise, který měl s tím Glendaloughským blízké vztahy v 10. století.

Teď můžeme opustit kláštení městečko a vydat se dále po cestě horníků. 

Historie těžby v Glendalough

Oblast Wicklow má bohatou těžební historii. Těžila se zde měď, olovo, zinek, stříbro a další.
Ložiska kovů vznikla srážkou tektonických desek před 420 miliony lety. Původně byla kryta vrstvou kamene, ta ale v průběhu let erodovala. Když ložiska kryla pouze slída a břidlice, mohlo se začít těžit.
Těžba zde probíhala mezi lety 1800 a 1963. Nejúspěšnější byla v údolích Glendalough a Glendasan. Tyto jsou odděleny horou Camaderry, kterou vede žíla železné rudy známá jako Luganure Vein.
Lunagurský důl byl ve své době nejdůležitějším dolem na olovo v Irsku. Důl v Glendalough nebyl tak významný, ale zachovalo se nám o něm více informací. Důl byl v provozu pouze do roku 1850. V roce 1859 byl ale propojen s Glendasanským dolem a v údolí Glendalough byla ruda zpracovávána a odtud odvážena (dnes již úplně zaniklou) železnicí.
Hornické městečko
Díky významnému snížení ceny olova se těžba přestala vyplácet. Doly byly v roce 1888 uzavřeny a prodány.
Ze zavřených dolů unikaly těžké kovy do okolních vod. Aby se zabránilo znečišťování Horního Jezera, byla nad ním vyhloubena dodnes patrná nádrž.
Pohled na městečko shora. Vzadu jezero a mezi ním a městečkem byla ona nádrž.
První světová válka zvedla poptávku po olovu a těžba v dolech byla v roce 1917 obnovena. Po válce byly doly znovu uzavřeny.
V roce 1956 koupila doly kanadská těžební společnost, která otevřela doly v Glendasan a s pomocí moderních technologií pokračovala v těžbě. V 60. letech byly uskutečněny mnohé pokusy o nalezení nových ložisek, protože ale byly neúspěšné, doly byly nadobro uzavřeny v roce 1963.

Konec dějepiso-zeměpisného okénka. Kolem horního jezera, přes městečko horníků, nejbližší horizont a nad „Kevinovou postelí“ (jeskyně se vstupem asi 8 metrů nad hladinou jezera) vede příjemná 13 km procházka. A z Wicklow do Dunshaughlinu 4 hodinová cesta hromadnou dopravou. Nebudu lhát, neděli jsem prospala :D

Ale teď už se těším na další výlet!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Proč jsem neuspěla

Turistou ve vlastním městě 1. díl

Jak to vlastně bylo s mým studiem