Oblíbenci měsíce dubna

Zdravím!
Taky jste si říkali, kolik toho v karanténě uděláte? A jak to dopadlo? Má aktivita na blogu krásně prezentuje, že já jsem prokrastinovala. A jakože vážně hodně.
Nebo spíš jsem v březnu byla do-it-all-girl a v dubnu na mě zároveň skočila jarní únava a pocit vyhoření. Takže jsem celý duben koukala na videa na YT. Můžete mi gratulovat.
Mezi prokrastinacemi jsem ale čas od času něco udělala. Tady nabízím přehled toho nejzajímavějšího, co mi v dubnu cvrnklo do nosu.

Filmy

Chaplin

Začnu tím, který je lépe hodnocený na ČSFD. Protože sama jsem velmi špatný filmový kritik (jak jste si mohli všimnout v březnovém příspěvku).

Film jsem objevila při jednom prokrastinačním sledování rozhovorů s herci z Marvelovek. Pořád si říkám, že se tím alespoň učím anglicky, ne? Každopádně to byl rozhovor s Robertem Downey Jr., ve kterém mluvil o své kariéře a zmínil se o postavě Charlieho Chaplina. To ve mě probudilo dávno zapomenutý zájem o hvězdu němého filmu. Kvůli mé drahé polovičce (a hlavně vlastní lenosti) jsem ale koukala na film s českým dabingem, takže z přízvuků, o kterých RDJ v rozhovoru mluvil, jsem nepochytila nic...

Co se samotného filmu týče, jde o životopis Charlieho Chaplina podle jeho autobiografie a podle biografie Davida Robinsona: Chaplin: His Life and Art. Těžko sem budu celý děj vypisovat...

Taky po některých filmech musíte číst jejich předlohy, koukat na další filmy, které souvisí s tématem a obecně strávit další den až tři prokrastinací, kterou si obhajujete jako vzdělávání se? Já jsem se ubránila, ale v mém seznamu „chystám se číst“ přibyla právě Chaplinova autobiografie a v seznamu „chci vidět“ se přesunul do horních příček film Diktátor (na který jsem si nenašla čas od střední školy)

La La Land

Horší hodnocení na ČSFD, zato více oceněný filmovými kritiky. Taky trochu víc oddechovka, než Chaplin. Jde o romantickou komedii v muzikálové podobě. Happy end není prvoplánový, což se mi líbilo, ale zároveň je mi z toho trochu smutno... 

Podcast

Skoro bezodpadový život

Protože článek o podcastech je v nedohlednu, podělím se s jedním z mých nejoblíbenějších tady. O Zero Waste jsem si většinu informací zjistila z blogů a videí v angličtině. To, že máme takové super blogerky i u nás, ke mě přišlo úplně náhodou jako reklama na Instagramu. Nebo tak nějak podobně... no a od té doby se snažím naposlouchat všechno, co holky zatím vydaly. Moc mě to baví a pozitivní atmosféra, která v podcastu panuje, je nakažlivá. Taky mě to motivuje, že i za časů pandemie stojí za to něco dělat pro naši planetu a nezapomínat na vlastní hodnoty.

Jinak ke knize od Bey Johnson, ještě pořád ji mám rozečtenou a jsem zaseknutá, protože tím, že jsem spoustu informací už znala, přestalo mě to čtení bavit. Ale já se přemluvím a pak bude i článek, slibuju.

Aplikace

Adidas Training by Runnastic

Na jógu jsem nezanevřela, jen jsem zatoužila po udržování fyzičky trošku tvrdším způsobem. Začala jsem už v březnu, tehdy s aplikací 7-minutes, která mě ale po uplynutí zkušební bezplatné verze nenechala cvičit vůbec nic, takže musela jít.

Adidas aplikace se mi líbí víc hned z několika důvodů. Nejhlavnější je asi ten, že ke každému cviku nabízí video, jak se má správně provést s upozorněním na chyby. Nemůžu říct, že bych i přes to u některých cviků nemohla přijít na to, proč je dělám, nebo jak je provést správně. Ale to byly opravdu výjimky.

Další pozitivum vidím v tom, že si člověk může sestavit trénink podle sebe. Nastavím si, co chci posilovat, kolik na to mám času a jedu.

Já jsem se po pár dnech pustila do jednoho z tréninkových plánů, jak jinak než do posilování břicha. Musím říct, že je to mnohdy záběr na celé tělo, i když jsem měla i celkem odpočinkové dny... I u těchto tréninků máte možnost si vybrat kolik času chcete tréninku věnovat a kolikrát týdně.

Co mě trochu štve je to, že pořád posiluju i nohy, tvůrci adidas tréninků jsou přesvědčeni, že aby člověk posílil jednu část těla, musí k tomu přidat pohyb i dalších. S tím nemohu nesouhlasit. Jenomže když jsem se konečně odhodlala k jízdě na kole a bolí mě nohy jako drak, těžko se pak přemlouvám k posilování, ve kterém je polovina cviků výpady...

No a poslední výhoda pro nezaměstnaného studenta je ta, že aplikace je bezplatná. Pokud člověk nechce přímo nějaký z „pro“ tréninkových plánů, ani se ho to, že nemá placenou verzi, nedotkne.

Dopravní prostředek

Už nejsem princezna a mám normální horské kolo... ale tohle byla stylovka, ne?

Tak nějak to plynule navazuje na ty tréninky. Je třeba se hýbat. A proč se nutit jen tak se hýbat, když to můžu spojit s něčím užitečným? Třeba s cestou ke koním, nebo do obchodu... Jako každý rok mám zase předsevzetí jezdit do školy na kole. A tentokrát je více opodstatněné, protože přejet mezi fakultami kolmo trvá 6 minut, MHDčkem sice taky, ale k tomu cesta na zastávku a ze zastávky... tak mi držte palce, ať mě to předsevzetí přes léto nepřejde.